Z rodu Moriců pocházeli moji prarodiče z matčiny strany. Strýc Josef Moric mi kdysi vyprávěl, že jemu učitelka ve škole říkala, že rod Moriců pochází ze Španělska. Zdůvodňovala to tím, že příjmení Moric je vlastně počeštěná verze Mauritz, což by odkazovalo na maury ve Španělsku. Rodokmen Moriců jsem zpracoval poměrně detailně (viz www.myheritage.cz) a to od cca roku 1630 do současnosti a můžu tím doložit, že žádné španělské kořeny tam nejsou. Nejstarší doložení předkové žili v obci Morkovice na kroměřížsku a okolí. Pravdou ale je, že v matričních záznamech jsou často zapsáni jako MAURITZ a různé zkomoleniny, podle toho jak si tehdejší matrikáři představovali, že by se mohlo toto jméno psát v němčině či latině.
Větev která vede bezprostředně k mé osobě se časem přesunula do obce Troubky (jihovýchodně od Morkovic). Tam se usadil Ignác Moric * 1833 a s manželkou Josefou Hradečnou měli 6 dětí: František *1862, Vincenc *1865, Ignác *1966, Jan *1869 a Antonín *1872. Syn Vincenc se pak v roce 1894 oženil s Valburgou Velnerovou z Chvalnova č. 19 s přestěhoval se tam. Narodily se jim 4 děti: Marie *1894, František *1899, Jan *1902 a Rozálie *1906. Mým dědečkem se stal František, který si vzal za manželku Annu Herodkovou z Chvalnova 32 a jejich děti se jmenovali: Ludmila *1931 (provdaná Kutá), František *1933 a Josef 1935. Opět jsem pro snadnější orientaci v rodině zpracoval jednoduché schéma těchto čtyř generací.
Z chvalnovského prostředí si mnoho nepamatuji, protože jsem tam žil jen první tři roky života. Situace byla komplikovaná - moji rodiče žili a pracovali v Kroměříži, bydleli v podnájmu a mě neměl kdo hlídat, takže se o mě starali prarodiče a rodiče přijížděli jen o víkendu. Pak se jim podařilo koupit v Kroměříži družstevní byt (v prvním paneláku co byl ve městě postaven) a rodina pak už v tom bytě žila pohromadě desítky let.
A opět je tu stejná nouze o archivní materiály - nepodařilo se mi žádné objevit a snad se ani nedochovaly. Vrcholem bylo nalezení několika málo fotografií. Trochu úspěšnější bylo objasnění historie desítky let neobývaného malého zpustlého domku ve dvoře usedlosti č. 19 ve Chvalnově. Dům patřil odjakživa rodině Velnerů a můj dědeček se tam přiženil. Na mapě z roku 1827 je na dvoře zakresleno malé stavení a popsáno jako kůlna (Schup). V roce 1890 již ale má popisné číslo 87 (a až dodnes) a podle sčítacích archů v něm po nějakou dobu bydleli Zelinkovi. Kdo ale kůlnu přestavěl na domek s černou kuchyňkou (má otevřené topeniště) a jednou obytnou místností nevím. Pak byl léta neobydlený až zas v roce 1910 v něm bydleli manželé Nezdařilovi s osmi dětmi. Jak se tam vešli vůbec nechápu. Od roku 1921 je domek opět neobydlený.