Obec leží u silnice ze Stražiska do Konice a její jméno je odvozeno od osobního jména Čuně nebo Čuňa (pro místní ale Čonín)s. První zmínka o ní pochází z roku 1351, kdy patřila k panství konickému a majiteli byli Adam a Jan z Konice. Obyvatelé se dříve zabývali převážně polním hospodářstvím, později tkalcovstvím a po jeho úpadku šitím obuvi nebo konfekce pro prostějovské firmy.

Asi jako první se z našich předků do Čunína č.8 přistěhoval Kašpar Kutý (VII-31). Důvodem mohlo být, že v domě č. 8 žila v té době rodina Františka Matonohy - domkáře a tkalcovského mistra. Kašpar byl totiž předtím v učení u tkalcovského mistra Josefa Kutila v Prostějově - dle potvrzení z roku 1832 kde se píše toto z čehož vyplývá, že u něj pracoval od 1. února 1831 a k Matonohovi poté asi nastoupil jako tovaryš. Více by napověděly sčítací archy, kdyby se dochovaly (pro Čunín existují až od r. 1880). V konické matrice oddaných se píše že se Kašpar v 1834 (stále bytem v Čuníně 8) jako syn Jana Kutého z Haček oženil s Marianou Grablovou z Benešova 66 (u Blanska - pozn. JK). Krátce na to se přestěhoval do Laškovského Dvorku - více o něm viz tam.

Z naší rodiny žil v Čuníně č. 52 Jan (VIII-30), syn Františka (VII-25) z Haček 23 a Barbory Khýrové, podruh a tkadlec, který měl s Terezií (dcerou Jana Hájka, domkaře v Čuníně), vdovou po Jiřím Odstrčilovi, domkaři v Čuníně, syna Jana (IX-45), ten ale brzy po narození umírá (na „slabotu“) a několik let po něm i jeho matka Terezie (na "zánět míchy"). Vdovec Jan se podruhé oženil, tentokrát s Josefou, dcerou Jiřího Wilerta, podruha ze Štarnova. Josefa byla tou dobou také vdova - po Antonínu Matouškovi. Zpočátku bydleli ve Slavíkově 4 a měli dvě dcery - dvojčata Filoménu (IX-46) a Aloisii (IX-47), Aloisie ve 3 měsících zemřela na psotník, Filoména asi někdy mezi roky 1890 a 1892, protože v 1892 se Jan s manželkou Josefou odstěhovali do Bedihoště č. 12 a ve (sčítacím archu z 1900) již Filomena není uvedena, zato jsou jako dcery zapsány Marie a Františka - tj. děti Josefy z předchozího manželství s A. Matouškem. V Bedihošti bydleli v jednom ze 14 nájemních bytů domu, který patřil Spolku moravských cukrovarů. V témže domě bydlel i Josef Barva z Kralic na Hané (s manželkou Monikou), kterého si po Janově úmrtí v roce 1914 (a úmrtí Moniky) vzala vdova Josefa v roce 1919 (jako 66-tiletá) za manžela (v té době již bydlela ve Václavovicích č.4). Josef Barva zemřel v 1929 (marasmus senilis) a Josefa v 1933 na rakovinu žaludku a jater. Pak se v Čuníně nějakou dobu nikdo z našeho rodu nevyskytoval, navázal až přistěhováním Rudolfa Kutého (X-76) z Laškovského Dvorku - viz níže.

Při sčítání lidu v roce 1880 jsou uvedeni:

č.p. 78 - Jan Kutý * 1849 ve Slavíkově, tkadlec a jeho manželka Terezie * 1831 v Čuníně - nádenice. Společně s nimi v domě bydlela i tříčlenná rodina Odstrčilova (t.j. rodina Janovy první manželky).

Při sčítání lidu v roce 1890 zde není nikdo od nás, protože Jan s druhou manželkou Josefou (Wilertovou) a dcerou Filomenou již bydleli ve Slavíkově, kde jsou uvedeni v tamním sčítacím archu.

Později se do Čunína č. 29 přestěhoval Rudolf (X-76) *1911, syn Josefa (IX-84) a Anežky Popelkové z Laškovského Dvorka. Rudolf byl stolařský mistr a oženil se s Františkou, dcerou Josefa Ptáčníka, domkaře v Čuníně, měli tři děti. Nejstarší Květoslava (XI-66) se provdala za Zdeňka Navrátila z Hluchova, prostřední dcera Marta (XI-67) měla za manžela Františka Petra z Přemyslovidc a nejmladší syn Rudolf (XI-68) se oženil s Jiřinou Klučkovou z Prostějova a mají spolu dvě dcery - Moniku (XII-66) a Lenku (XII-67). O těch nic bližšího nevím.