Nástin historie obce Luká.

Výskyt příslušníků rodu v Luké trval jen po tři generace. Začátkem 18. století se do Luké přestěhoval druhý syn Jiřího (II-10) z Haček - Jakub (III-4) s manželkou Rozálií, rozenou Hrazdilovou (rovněž z Haček). Měli dva syny - Václava (IV-14) a Josefa (IV-15). Václav se oženil s Magdalenou (dcerou Blažeje Vaňáka z Luké) a měli děti Marianu (V-15) provdanou později za Matyáše Hrazdila z Otročkova a Matyáše (V-16). V záznamu o úmrtí Václava je poznámka "mendicus" - tedy žebrák. Asi by to chtělo prohlédnout pozemkové knihy a zjistit jak to bylo s jejich majetkem.

Zřejmě sem přesídlil někdy kolem roku 1772 i Jan (IV-7) - syn Martina (III-3) a Roziny Zapletalové z Malé Rakové - s manželkou Janou (příjmení neuvedeno) do č. 31 v Luké, narodily se jim zde první čtyři z jejich deseti dětí: Terezie (V-6), Jan (V-7), Mariana (V-9) - provdaná za Matyáše Vlčka, Rozálie (V-10). Pak se přestěhovali do Ješova - pokračovaní tam.

Druhý Jakubův syn - Josef (IV-15) se oženil s Magdalenou Zapletalovou z Hvozda, narodila se jim dvojčata Mariana (V-17) a Anna (V-18), ale obě děvčata po pěti dnech zemřela. Další děti neměli.
Rozálie ale v roce 1764 zemřela a vdovec Jakub se již po osmi měsících ve svých 59 letech oženil s Kateřinou, o 17 let mladší dcerou Jana Grulicha z Luké, měli jediného syna Matyáše (IV-20), který asi zemřel jako dítě, protože o něm nejsou žádné další záznamy.

Jakubova manželka Kateřina zemřela roku 1780 a dvojnásobný vdovec Jakub o 4 roky později - 1784. Asi se mu nevedlo moc dobře, protože i v jeho záznamu o úmrtí je latinská poznámka "Mendicus" (žebrák). Není jasné, proč by měl být žebrák - měl přece děti z prvního manželství (i když jeho syn Václav údajně také zemřel jako žebrák), ale minimálně druhý syn Josef (IV-15) ještě v té době žil v nedalekém Hvozdě a podle tehdejších zvyklostí by se měl o otce postarat. Kdoví jak na tom byl a jaké vztahy spolu měli. Rovněž v té době žil i jeho synovec Jan (IX-7), syn Martina (III-3) a Roziny Zapletalové, s manželkou Janou. Ti se ale kolem roku 1772 přestěhovali do Ješova č. 4.