Zde si můžete přečíst něco o historii Bohuslavic (místní říkají "Bóslavice").

Je s podivem, že ačkoliv se náš rod během čtyř století rozšířil z malé vesničky po celé Moravě a Čechách, v Bohuslavicích, obci, která je Hačkám nejblíže a s kterými často sdílely osud, se naši předkové nikdy nadlouho neusadili. Prvním doloženým členem, který bydlel v Bohuslavicích č.5 byl až na počátku 18. století syn Jiřího Matyáš (III-10) *1723. V Bohuslavicích č. 18 zemřela v r. 1833 nějaká Kateřina Kutá (V-28). Podobně nejasná je situace u Václava (IV-14) *1727, který se dle matrik narodil v Rakůvce, pak se oženil s Magdalenou Vaňákovou a bydlel v Bohuslavicích, ale dcera Mariana (V-15) se narodila v Otročkově (provdala se za Matyáše Hrazdila z Otročkova) a syn Matyáš (V-16) v Luké. Při omezených možnostech stěhování v tehdejší době (jednak pro finanční náročnost pořízení chalupy a pro nutnost souhlasu vrchnosti) se tato situace jeví jako málo pravděpodobná. Spíše mám dojem, že si matrikáři při zápisu bydliště rodičů se zjišťováním fakt příliš hlavu nelámali. Stejně tomu prokazatelně bylo i při zápisu čísla domu rodičů a ještě markantnější je to při výpočtu věku zemřelých, kde zjevné početní chyby dosahují až pěti let.

V Bohuslavicích č.27 se po více jak 100 letech podle matriky narodil i syn familianta Františka (VIII-6) a Mariany Dostálové - František (IX-20) *1871, přestože rodiče žili ve Velké Rakové č. 27 a i další sourozenci se narodili ve Velké Rakové. Asi jde také o chybu matrikáře.

Někdy kolem roku 1932 se do Bohuslavic č. 18 (dřívější majitel byl Šimon Jakubíček a cca do roku 1928 bylo v domě pekařství) přestěhoval z Haček i Josef (IX-9) *1863 domkař, syn Josefa Kočího z Haček a Františky Kuté (VIII-2). Tady je to trochu zašmodrchané - Josef (IX-9) nebyl Kutý tzv. "po meči" ale "po přeslici" (biologicky je to jedno), protože se své matce Františce Kuté (VIII-2) z Haček narodil za svobodna a teprve později se za otce přihlásil Josef Kočí (1843 - 1910), ale neoženil se s ní (roku 1871 si vzal za manželku Marianu Koutnou) a tak Josefovi zůstalo příjmení Kutý po matce. Františka Kutá měla i druhého nemanželského syna - Františka (IX-10), který zemřel ve 2 letech (v 1869) na souchotiny. Kdo byl jeho otcem se ale neví, možná kdyby se dožil delšího věku přihlásil by se i k němu Josef Kočí (dokud byl svobodný - spekulace JK), protože jeho matka Františka se teprve roku 1875 provdala za Josefa Pluháčka (1852 - 1884), tkalce v Hačkách a po jeho smrti se v roce 1891 znovu provdala za Jana Grygu (1857 - 1935). Takže z výše uvedeného vyplývá, že kdyby Josef (IX-9) přijal příjmení svého biologického otce Josefa Kočího, tak by celá tato níže uvedená větev našeho rodokmenu neexistovala, ale obohatila by rodokmen Kočích, jak se to standardně děje v situaci, kdy se ženy přivdají do rodiny svého manžela a jejich přímení se změní.

Josef (IX-9) měl se svou první manželkou Františkou Fibíkovou (1867 - 1889) jen jedno dítě - dceru Štěpánku (X-12), která se provdala za Adolfa Švece z Haček. Za tři roky po svatbě Josefova manželka zemřela na souchoty plic (tuberkulosu) a on se ještě téhož roku oženil s Josefou Kočí (sic!) z Velké Rakové a měli několik dětí, které se jim všechny narodily v Hačkách, byť v domovních číslech se matrikáři liší. Josef zemřel v 85 letech na chronickou myokarditidu.

Nejstarším dítětem Josefa (IX-9) a Josefy Kočí byla Božena (X-13) se provdala za Bohumila Unzeitiga z Čunína. V kronice Bohuslavic je u jeho úmrtí zapsáno, že tam strávil poslední léta na odpočinku, takže asi tou dobou již byl vdovec. Další dcera - Josefa (X-14) se provdala za Josefa Maksanta z Odrlic, Františka (X-15) se provdala za Josefa Pospíšila z Malé Rakové. Pokračovatelem rodu se stal pouze syn Josef (X-16) *1903, domkař v Bohuslavicích 10 (to je chyba v matrice, podle zápisu v obecní kronice z roku 1933 bydlel v Bohuslavicích č. v 18) a byl dvakrát ženatý. Poprvé s Andělou, dcerou Jana Kočího, domkaře ve Velké Rakové, měli dceru Andělu (XI-10) - ta se jim narodila ještě v Hačkách a provdala se za Oldřicha Zapletala ze Senice na Hané a syna Josefa (XI-11). Ten má již jako místo narození uvedeny Bohuslavice. V dospělosti se přestěhoval do Olomouce a byl rovněž dvakrát ženatý. S první manželkou Drahomírou Sloukovou z Olomouce měli syna Josefa (XII-10), ten se podle kroniky narodil v Bohuslavicích a nyní bydlí s manželkou Jarmilou Augustinovou v Přemyslovicích a mají dceru Petru (XIII-6)- provdanou Polcrovou a Ivu (XIII-7), provdanou Spurnou. Josef s Drahomírou mají i dceru Drahomíru (XII-11) - provdanou Horníčkovou.
Podruhé se Josef (XI-11) oženil s Magdalenou Otýpkovou a mají syna Davida (XII-12). Pro lepší přehlednost a pochopení komplikovaných vztahů jsem sestavil grafické schéma.

V bohuslavické kronice je několik dalších záznamů, které dokládají přítomnost našich příbuzných - např. podpisy většiny obyvatel obce (spíše majitelů hospodářství) z povinné manifestační schůze na podporu nově zřízeného národního výboru po převratu v roce 1948. Skoro na konci je podpis i Josefa Kutého (X-16). Samozřejmě byl uveden i v opisu sčítacích archů z roku 1950, ale v jeho chapulupě je uveden jako další obyvatel i nějaký Miloslav Václavek. Asi žil sám vzhledem k tomu, že je tam hlášeno celkem 5 osob a rodina Josefa v té době měla 4 členy. V obci bylo také nakonec založeno jednotné zemědělské družstvo (JZD), ale jak nezvykle otevřeně na mnoha místech kronikář píše, místním rolníkům se do něj vůbec nechtělo a někteří vyloženě jeho existenci bojkotovali. Josef (X-16) byl asi jedním z mála, kteří do JZD vstoupili hned na začátku a zůstával v něm, i když někteří své členství hromadně rušili (v 1953 z 41 rodin zůstalo jen 10) jak je vidět ze zápisu v kronice z roku 1953. Nicméně nový režim se i v obci postupně upevňoval a byly vytvářeny různé prorežimní organizace typu ČSM, SČSP, ČSŽ apod. a s tím souviselo nesčetné množství schůzí a vytváření různých výborů a funkcí- viz např seznam funkcionářů z roku 1957, kde na Josefa zbyla jen funkce kostelníka a podle kronikáře ji vykonával minimálně ještě v roce 1971. Tlak KSČ na vstup soukrommých rolníků do JZD se stupňoval a v roce 1959 již bylo v obci mimo JZD jen 9 malorolníků, jejich celková výměra polí byla zanedbatelná. Zápis v kronice podrobně uvádí jaké výměry půdy jednotliví hospodáři do družstva vložili a z něj je patrné, že Josef (X-16) měl 1,18 hektaru zemědělské půdy a 1,16 hektaru orné půdy, přičemž největší usedlosti v obci měly kolem 9 hektarů.
V roce 1961 opsal opsal kronikář výsledky sčítání obyvatel a domů a Josef je uveden jako člen JZD v domácnosti čítající pět osob. Bohužel ze zápisu se nedá zjistitk do to byl. Roku 1963 je zapsáno v kronice narození dcery Drahomíry (XII-11). Když se v roce 1967 dělala přístavba školy, tak Josef pomáhal spolu s dalšími jako přidavač, ostatně - měl to jen přes cestu. Sčítání lidu v roce 1970 uvádí dle přepisu pronkáře ve stavení č. 18 již jen dva obyvatela. Jedním byl Josef a druhým by mohla být jeho druhá manželka Marie Mikmeková, nájemník Václavek je již zapsán v domě č. 71. V kronice je uvedena i tak bezvýznamná "událost" jako je vybudování zídky pod plot před domem Josefa Kutého - předpokládám, že je to tatáž zídka, která je před domem dodnes.
Z roku 1975 je v kronice kuriozní zápis o výskytu losa v katastru obce se kterým se tam potkal MVDr Alois Kutý (X-66). Další dva zápisy jsou v kronice jen z důvodu sloučení Bohuslavic a Haček pod jeden národní výbor, poněvadž se týkají pouze obyvatel Haček a sice změna majitelů domů v roce 1979 a svatby v roce 1980. Ze stejného roku je i opis majitelů domů ze sčítání obyvatel, který stále uvádí v č. 18 Josefa Kutého (X-16).

Když Anděla (manželka Josefa X-16) zemřela na tuberkulosu, vdovec se za tři roky podruhé oženil s Marií, dcerou Josefa Mikmeka z Polomí, děti již neměli a Marie zemřela v roce 1973 na plicní embolii, kronikář ale uvádí jinou příčinu úmrtí. Podle bohuslavické kroniky s Josefem musela žít i jeho matka Josefa (1870 - 1935), protože o jejím úmrtí v roce 1935 je v ní zmínka. Podle zápisu v kronice zemřel Josef (X-16) v roce 1982 v nemocnici a jeho dům č. 18 koupil v následujícím roce František Šišma z Litovle.
Dnes v Bohuslavicích žádný člen rodu nebydlí.