Obec leží 3 km jižně od Bohuslavic a 6 km severovýchodně od Konice. Prvním usedlíkem pravděpodobně byl pastýř Rak a po něm dostala osada jméno. V roce 1348 se jmenovala Rakowe Teutunicalis (tj. Německá Raková), 1631 Velká Raková a od roku 1921 Raková. Znak obce.

První písemná zmínka o obci je z roku 1348, byť již roku 1276 pochází zmínka o nějakém Jestboru z Rakové. Ve 14. stol. byla ves lénem markraběte Jošta, v 16. stol. zde byla tvrz a na začátku 17. stol. panský pivovar, palírna vína, poplužní dvůr a panský mlýn na Pilavě. Za švédské války byla Raková vypálena.
Obyvatelé Rakové se většinou zabývala hospodařením na poli, jak o tom vypovídají záznamy sčítacích operátů z roku 1890 kde u majitelů usedlostí se nejčastěji uvádí "hospodář" následují "hospodyně" a pak "pomocníci" a "výměníci". Velmi často se zmiňuje jako hlavní nebo vedlejší zaměstnání tkalcovství. Jedná se především o menší usedlosti a bezzemky, kterří neměli dostatek půdy k uživení. Píše o tom i místní rodák Jaroslav Zajíček Horský v Národních listech: "Pilný tkadlec, jenž sedí u stavu od šesté ranní do osmé až desáté večerní, vydělá za týden 3 - 4 zlaté. Surové tkanivo dodávají židé ze Šternberka a Prostějova prostřednictvím tzv. faktorů, kteří surovinu rozdělují tkalcům a hotové zboží odvádějí majitelům."
Velká část obyvatel z chudších vrstev (především ti, co neměli vlastní bydlení) odcházela hledat uplatnění do měst. V Rakové klesl počet obyvatel z 497 v roce 1869 na 451 v roce 1910, nicméně počet domů se zvyšoval z 75 v roce 1869 na 89 v roce 1910.
Těsně před vypuknutím 1. sv. války postihla 23. července 1914 Rakovou povodeň - "přišla velká spousta vody od Rakůvek a po celé dědině byla voda rozlitá. Všude se povalovaly trámy dřeva a úplně zůstaly zničené obecní cesty"
Do války muselo postupně nastoupit 63!!! bojeschopných můžů z Rakové, z nichž se domů již nikdy nevrátilo 12. Byli to: Hubert Horák, Emil Horák, Stanislav Horák, Alois Pavlének, Isidor Vyroubal, Antonín Kutý, Antonín Koutný, Jozef Pazdera, Frtantišek Seitler, Jan Zapletal, Alois Kočí a Alois Seitler. K československým legionářům na frontě přeběhli Josef Chytil, František Mazal, Alois Novák, Josef Sléha, František Tichý a Josef Švec.
Dne 28. října 1934 odhalil sbor dobrovolných hasičů pamětní desku občanům Rakové, kteří padli v 1. sv. válce.Deska s jejich jmény a fotkami byla umístěna do výklenku okna kaple na návsi. Slavnostní řeč pronesl Jan Kutý - učitel z Budětska.