Jméno Pěnčín má staroslovanský ráz a je odvozeno od osobního jména Pěnka příponou -ín. Pečetítko obce je z roku 1760 a je na něm zobrazen kalich mezi dvěma ratolestmi na jejichž koncích jsou šesticípé hvězdy. Poprvé se obec připomíná v listinách z let 1278 a 1282. Do roku 1501 obec často měnila majitele, výčet všech změn však pro náš rodokmen není podstatný. Zemský hejtman r. 1501 prodal Pěnčín za 900 zl. Janu z Hodenic - proboštu kláštera Všech svatých na olomouckém předhradí. Klášter jej pak připojil k panství laškovskému, které koupil r.1651. Pěnčín patřil pod faru do Čech pod Kosířem, ale protože už r. 1566 se tamní farář stal českobratrským knězem, byl od místní vrchnosti žalován a jeho nástupce r. 1624 vypuzen. V r. 1923 se Pěnčín stal sídlem farnosti církve československé.