První zmínka o majiteli je z r. 1342 a tehdy náležel Ondřeji z Krakovce. Roku 1460 je uváděn Jiří z Poděbrad v souvislosti s předáním majetku v léno pánům z Bařic. Ve 14. stol. patřilo panství moravskému markraběti Joštovi, který byl synovcem Karla IV. V roce 1609 bylo krakovecké panství prodáno pánům ze Zástřizel a v roce 1613 byl postaven nynější zámek na místě bývalé tvrze. Stavba působí ponurým dojmem, poněvadž byla stavěna jako obranný objekt. Jan ze Zástřizel se zúčastnil povstání proti Ferdinandu II. a byl potrestán ztrátou majetku. Panství bylo prodáno pánům z Kapelletu, kteří dali postavit na vrchu Světina mauzoleum, zasvěcené sv. Antonínu Paduánskému a kaple zde stojí dodnes.

Roku 1768 přechází krakovecké panství do majetku rodu Sylva Tarouccy, jeden z potomků - August Sylva Taroucca - byl přítelem Josefa Mánesa, který byl hostem na jeho zámku v Čechách pod Kosířem.

Zámek v Krakovci

Vesnice Krakovec leží v lesnaté krajině mezi Náměští na Hané a Konicí a nejzajímavější stavbou je zde zámek. První písemný zápis o Krakovci pochází z roku 1276, kdy Mengot, syn olomouckého měšťana Jindřicha, převzal po svém otci biskupské léno Krakovec. Je to středoevropská zvláštnost - renesanční panské sídlo z let 1611 - 1614 velmi dobře skloubené s pozůstatky staré tvrze, jaké se u nás stavěly ve 14. a 15. století. Zámek je čtyřkřídlová jednopatrová budova, která má půdorys tvaru nepravidelného obdélníku. Stojí v obci na malém návrší, které na jižní straně přechází v rovinu a na západ se příkře svažuje do údolí. Zámek je tedy něčím mezi rytířským hradem, budovaným na nepřístupných kopcích, a tvrzí, která bývala na rovině a v osadě. Od západu a jihu je zámek obklopen dnes již neudržovaným parkem. Na severu a východě přiléhají k zámku pozemky, na nichž býval dříve ovocný sad , který odděloval zámek od hospodářských budov dvora. V celkové architektuře zámku jsou dodnes patrny pozůstatky staré tvrze. Je to především východní křídlo zámku, prostor bývalých sýpek s malými okny, samostatným vstupem a žebříkovými schody.

Jan ml. ze Zástřizel koupil panství Krakovec po smrti Hynka Bítovského ze Slavíkovic (+ 1578) , zápis o prodeji byl však v zemských deskách proveden až v roce 1609. Na návrh kardinála Františka z Dietrichštejna bylo panství darováno v roce 1625 městu Mikulovu, v roce jej zpět koupil kníže Ferdinand z Dietrichštějna, ale již v roce 1661 je koupil chorvatský plukovník Marek Lubětič z Kapelletu. Po něm zdědil panství jeho syn Matyáš a ten postavil v Krakovci barokní kapli sv. Antonína Paduánského. V roce 1691 koupila panství Marie Rosalie hraběnka z Proskova roz. z Thurnu, která je v r. 1712 prodala Antonínu Dominiku Vinklerovi z Vinklersberku. Ten v r. 1716 přikoupil panství České (myšleno Čechy pod Kosířem) a v r. 1724 připojil k panství Drahanovice. Roku 1732 koupil z konkursní podstaty panství Čechy, Drahanovice a Krakovec Adam Ignác hrabě z Berchtoldu, který je v roce 1753 prodal svému zeti c.k. rytmistru Jiřímu Antonínovi svobodnému pánu z Grechtleru. Od 1. září 1768 se všechna tři panství stala majetkem portugalského rodu Silva Tarouca, který je vlastnil do roku 1945. Za majitele panství Augusta Alexandra (1818 - 1872) pobýval v Čechách pod Kosířem Josef Mánes, který 7.9. 1852 v tušové kresbě zobrazil nádvoří zámku v Krakovci. Posledním majitelem z rodu Sylva Taroucca byl František Arnošt (1890 - 1943). V polovině července 1945 byl majetek tohoto rodu konfiskován, v roce 1947 získala zámek v Krakovci Sokolská župa Prostějovská, ale i jí byl zámek počátkem 50. let konfiskován. Majitelem se stal ONV v Litovli až do svého zrušení v r. 1961. Pak zámek patřil Okresnímu ústavu národního zdraví v Prostějově, který jej do roku 1990 používal k dětské rekreaci. Od tohoto roku zámek chátrá a teprve r. 1996 byl v restituci vrácen Sokolské župě Prostějovské.

Mauzoleum - kaple sv. Antonína Paduánského

Stojí na vrchu Světina v nadm. výšce 370 m. Říká se, že od věrozvěsta Metoděje přijal majitel krakoveckého panství křesťanství a dal na vršku postavit dřevěnou kapličku s křížem, který sv. Metoděj posvětil. Odtud název Světina. Místa, kde svatí věrozvěstové získali obyvatelstvo pro svou víru, předkové označovali kamenným, hrubě tesaným křížem. Říká se jim cyrilometodějské a u Boží muky před Krakovcem je zbytek takového kříže.

Kaplička na Světině časem zanikla a Jan ze Zástřizlí zde nechal vystavět rodinnou hrobku, chráněnou jednoduchou kaplí. Jan byl po povstání proti Ferdinandovi II. umučen na Špilberku a ožebračená vdova byla za trest zbavena majetku a po smrti pochována svými poddanými v kapli. Nařízením kardinála Dietrichštejna byla hrobka zpustošena.

Roku 1686 byla na místě postavena nová kaple - mauzoleum, která byla zasvěcena sv. Antonínu Paduánskému. Dal ji postavit Marek František Lubětič, svobodný pán z Capelletu s manželkou. Je to oválná stavba barokního slohu, za panování císaře Josefa II. byla zabavena a označena za zříceninu. K důkladné opravě došlo až v 50. letech 19. století a to podle návrhu architekta Klaudie Mayera z Brna, malby provedl malíř Vokolek z Pardubic a sochař Julius Pelikán zhotovil nad vchodem plastiku patrona kaple.