Nachází se 5,5 km severovýchodně od Konice a byl založen ve velkém lese - v horském hvozdě - a od něho dostal také jméno. Již ve 13. století vedla vsí důležitá obchodní tzv. "Hvozdecká cesta" z Olomouce do Čech.

Jako sídlo rodu nehrál Hvozd nikdy významnou úlohu, výskyt našich předků zde byl jen sporadický. Nejstarší záznamy z počátku 18. stol. se zmiňují o nějakém Bartoloměji (III-2) v souvislosti s narozením jeho synů Jiřího (IV-5) a Libora (IV-6). Za manželku měl Marianu, dceru Jířího Zapletala z Ludmírova. Jiný Jiří (III-12) je uváděn jako otec Magdaleny (IV-20), která se roku 1704 vdávala za Jana Grigu, syna Jiřího Grigy ze Hvozda. Přesněji se je však nepodařilo začlenit ani zjistit další informace. O něco později zde žil i Jakub (IV-1), jehož syn Josef (V-1) se dokonce roku 1757 oženil s Magdalenou, dcerou Jiřího Zapletala ze Hvozda, ale ani jeho potomci tu nezanechali trvalejší stopu. Podobně i Jakubův (III-4) syn Josef (IV-15) *1729 - podruh - údajně bydlel ve Hvozdě č.2 a s Marianou měli dvojčata - dcery, z nichž Anna (V-10) zemřela po několika dnech a o Marianě (V-17) není zpráv, čímž větev končí. Josef pak v roce 1799 zemřel na zápal plic. Poslední nejasnou osobou je Antonín (IV-4), který zemřel v roce 1828 a to jediné, co se o něm ví.

Asi po 100 letech přichází z Haček do Hvozda 18 další Kutý, jménem Vincenc (VII-8) (někde Čeněk) *1831, syn Františka (VI-5) a Viktorie z Haček, který byl postupně familiantem, tkalcem a rolníkem. Zřejmě se později přestěhovali, poněvadž jejich pět dětí (všechny brzy zemřely) má rozdílná místa narození. Vilemína (VIII-21), Marie (VIII22) a Alois (VIII-23) ve Hvozdě, František (VIII-24) a Antonie (VIII-25) v Zastávce.
Vincenc byl dlouhodobě nemocný (tuberkulosa) a v roce 1870 ve věku 40 let zemřel jak je uvedeno v úmrtní zprávě - přepis zde. S vyřizováním pozůstalosti měla vdova Rozálie trochu problém, protože Vincenc nezanechal písemnou závěť, ale pouze ji vyslovil před třemi svědky jak se konstatuje v protokolu - přepis zde. Svědkové se tedy museli dostavit k soudu a pod přísahou podat svědeckou výpověď do protokolu - přepis zde. Teprve při dalším jednání soudu bylo pozůstalé vdově dědictví přiznáno tímto zápisem - přepis zde. Teprve potom se Rozálie se na základě odevzdací listiny - přepis zde stala majitelkou celého domku a po svatbě se svým druhým manželem Antonínem Štafou je tento ještě v roce 1870 zapsán do pozemkové knihy - přepis zde jako spolumajitel domku v Zastávce č. 16. Na to kolik to celé vyžadovalo úředního jednání to vdova stihla nečekaně rychle - Vincenc zemřel v dubnu 1870 a již v listopadu téhož roku byla Rozálie opět vdaná a polovina majetku přepsána na nového manžela.

Ve Hvozdě žil i Antonín (X-1) *1891 (čtvrtláník) , syn Antonína (IX-1) z Haček. Ve svých 20 letech - ještě za pobytu v Hačkách - měl za svobodna poměr s Justinou Tichou, služebnou v Břuchotíně a v únoru 1912 se jim narodila nemanželská dcera Františka (XI-81). Antonín se pravděpodobně k dítěti nehlásil a o otcovství musel rozhodnout soud - přepis zde, který už v dubnu 1912 rozhodl, že Antonín je otcem a má matce dítěte platit alimenty. Ten však rozhodnutí nerespektoval a tak soud požádal berní úřad o zjištění stavu jeho majetku - přepis zde. Ukázalo se, že má majetek - přepis zde sestávající jak z dědického podílu na domě č.2 v Hačkách tak dědický podíl po matce v sirotčí pokladně. Proto byla povolena exekuce - přepis zde dlužné částky na alimentech a její vydání - přepis zde. Stejný soud rozhodl o pravidelném vyplácení - přepis zde měsíční částky na alimenty. Dcera Františka ale v lednu 1913 umírá a Antonín stále nic nezaplatil takže obdržel upomínku - přepis zde. Nakonec - možná na nátlak svého otce - se s poručníkem Františky Tiché v prosinci 1913 dohodli na zaplacení dlužné částky na alimentech i pohřebních výloh.
V roce 1916 byl hospitalizován ve vojenské nemocnici v Lipníku nad Bečvou a žádá soud o zaslání peněz ze svého sirotčího podílu, které upsal na válečnou půjčku. Asi to nebyla dobrá investice - pochybuji, že mu ji kdy rakouská armáda vrátila. V kronice obce Hvozd jsou uvedeni vojáci, kteří se po válce vrátili do své obce a mezi nimi i Antonín s krátkým vylíčením jeho vojenských osudů. Na základě dovršení plnoletosti pak žádá o vyplacení svého zbývajícího podílu - přepis zde ze sirotčí pokladny, stejně tak o rok později si vyžádala svůj podíl - přepis zde i jeho sestra Filomena.

Antonín se roku 1920 oženil s Hedvikou Recovou usadil ve Hvozdě č. 23 a založil tu další dodnes existující dvě větve. První dcera Hedvika (XI-1) se provdala za Ferdinanda Schystala, druhá - Vladimíra (XI-3) za Gustava Koldána, jeho nejstarší syn Antonín (XI-2) *1922 se oženil s Bohumilou Schneiderovou, přestěhoval se do Znojma a měli tři dcery, takže tato větev končí po meči. Nejstarší dcera Iva (XII-1) *1947 se provdala za Josefa Kečkeše, prostřední dcera Hana (XII-2) *1951 má však syna Pavla (XIII-1), který má příjmení Kutý, takže nastává zase situace, kdy rod na jednu generaci pokračuje po přeslici. Třetí dcera Bohumila (XII-3) *1951 se provdala Jan Fendrycha.
Druhý syn Antonína ze Hvozda - Josef (XI-4) *1929 přesídlil do Oblekovic na Znojemsku a oženil se dvakrát. Poprvé s Libuší Davidovou a měli dva syny - Josefa (XII-4) a Drahoslava (XII-5). Josef žil se Zdenou Trávníčkovou v Oblekovicích a mají syny Likáše (XIII-2) a Petra (XIII-3) - ten zahynul v r. 2000. Drahoslav žije ve Znojmě s Pavlou Kondratíkovou a má děti Pavlu (XIII-4) provdanou Svobodovou a Richarda (XIII-5). Poté co Josefova manželka Libuše zemřela, oženil se tento s rovněž ovdovělou Vojtěškou Horáčkovou (rozenou Skoumalovou) .

Další záznam o Antonínovi (X-1) je ve hvozdecké kronice z roku 1927, kde je uveden jako náhradní kandidát při obecních volbách.
Při sčítání lidu ve Hvozdě r. 1890 není nikdo z Kutých uveden.