tapeta1


Hněvotín


Hněvotín je nepříliš velká obec asi 7 km od Olomouce. Na to, že i zde žila rodina Kutých jsem přišel nečekaně až při dokončování první verze rodokmenu. Z původně jediného data úmrtí na laškovském hřbitově jsem zpětně zrekonstruoval celou, dnes již v podstatě neexistující větev. Dohledání jejích členů, sestavení do správných souvislostí a zařazení do systému bylo nejpracnější a nejnákladnější v celém rodokmenu.

Celé to začalo jedním člověkem - Janem Kutým (VIII-15) *1849, který se narodil v Hačkách a posléze sloužil u 31. batalionu polních myslivců v obci Nebotein (dnešní Hněvotín). Zde se pak 24.11. 1873 oženil s Barbarou *1949, dcerou Huberta Komárka, chalupníka ve Ptení. Jan zemřel v 31 letech na TBC plic. Měli spolu 4 děti. Anna (IX-28) *1873 (záhy zemřela na psotník), František (IX-29) *1875 - oženil se s Wilheminou Konečnou z Hněvotína, děti neměli a František r. 1918 padl v 1. světové válce na italské frontě - viz kapitola vojenské záznamy. O poměrech v armádě svědčí i jeden ze záznamů, kdy je František v roce 1920 přeřazen k 126. dělostřeleckému pluku, přestože byl již dva roky mrtvý. Vilemína se pak ještě 3x! provdala (což je dopsáno jako poznámka u jejího záznamu narození v matrice) a to již v roce 1919 za Arnošta Duru, v roce 1936 za Fredinanda Trendla a v roce 1939 za Jana Holiše, přičemž to poslední manželství bylo dne 18.10. 1943 krajským soudem v Olomouci prohlášeno za rozloučené.
Dalšími dětmi Jana a Barbory byli Marianna (IX-30) *1877 a Jan (IX-31) *1878. Jedině tento Jan zajistil pokračování rodu poté co se oženil s Františkou Eliášovou *1881 , dcerou Ignáce Eliáše z Milkova, a měli opět čtyři děti. Jejich otec Jan padl v 1914 na ruské frontě - viz níže.
První byl Jan (X-34) *1908 a ten se oženil s Marií *1919, dcerou svobodné matky Marie Maňákové (ta byla dcerou Filipa Maňáka z Nového Hrozenkova). Jan s Marií měli syna Jindřicha (XI-18) *1944 a dceru Drahomíru (XI-19) *1946. Poměry v rodině byly dosti neurovnané, rodiče se brzy rozešli, Drahomíru od 2 let vychovávala její (níže uvedená) teta Cecílie Odložilíková (X-35) později se provdala za Josefa Svobodu z Krakovce. Jindřich se odstěhoval do Ostravy, kde se oženil s Marií Ptáčkovou a dokonce po dobu trvání manželství užíval příjmení Ptáček. Měli dcery Moniku (XII-23) - manžel Otto Dlouhý a Andreu (XII-24) provdanou Kachlovou. Po rozpadu manželství se Jindřich vrátil k příjmení Kutý a znovu se oženil, další potomky však již neměl (pokud vím - pozn. JK).
Jan byl jedním z dvojčat, ale jeho bratr - dvojče Josef (X-89) zemřel po 15 dnech na "debilitas congenita"

Druhým přeživším dítětem Jana (IX-31) byla Cecílie (X-35) *1911 , která se provdala za Bohumila Odložilíka z Hněvotína.
Třetím dítětem byla pak Anna (X-36) *1913, která pracovala jako služebná a již za svobodna měla dceru Jaroslavu (XI-20) *1930 a syna Miroslava (XI-21) *1932. Obě děti po několika týdnech zemřely. Sama Anna trpěla tuberkulosou ledvin a plic a teprve v den své smrti se provdala za Floriána Kopečného, strojního dělníka ze Žiliny. Ten se později znovu oženil.

Posledním dítětem byla Marie (X-37) *1919 . Její datum narození je trochu kuriozitou, protože v matričním záznamu o jejím narození je sice u jejího oficiálního otce Jana (IX-31) napsáno "t.č. v zajetí" ale ten již 8.11. 1914 padl v 1. světové válce na ruské frontě (resp. zemřel v 8. evakuační nemocnici v Moskvě) a 11.11. 1914 byl pochován na moskevském hřbitově, následně byl 1.3. 1919 armádou prohlášen za mrtvého (soudně až krajským soudem v Olomouci dne 31.5. 1924). Takže matka Františka tehdy vědomě uvedla nesprávného otce a Marie sama mi datum svého narození na můj dotaz vysvětlila tím, že přece i vojáci jezdívali domů na dovolenou (to sice ano, ale ne ze zajetí a ani tak by ta data nesouhlasila, protože ona se narodila víc jak 4 roky po jeho smrti - pozn. JK). Je tedy velmi pravděpodobné, že biologickým otcem byl spíše Josef Čech z Křečkovic, za kterého se vdova Františka v roce 1924 provdala a toho pak Janovy děti v podstatě znaly jako svého jediného otce. Při sčítání obyvatelstva v roce 1921 byla zastižena v Hněvotíně č. 183 vdova Františka Kutá i se svými dětmi sice pod zkomoleným příjmením "Kutáková", ale všechny ostatní údaje souhlasí, takže se jistě jedná o rodinu Jana Kutého.
Marie *1919 neměla příliš šťastný život. Dlouho jsem si myslel, že poprvé se provdala za Bohumíra Jaška, ale nedávno jsem našel v matrice u záznamu o jeho narození dopsanou tuto poznámku: "Oddán církevně 15.12. 1951 u sv. Mořice v Olomouci s Marií Rábovou, roz. Kutou". Z toho jsem vyvodil, že Jašek nebyl prvním manželem Marie, ale že si jej brala až po nějakém Rábovi. A skutečně - v civilní matrice oddaných v Olomouci je roku 1937 zapsána svatba Antonína Raba (dílovedoucí v cihelně Kokory u Přerova) s Marií Kutou. V tomtéž záznamu je ale opět dodatečná poznámka, že manželství bylo 6.3. 1950 rozvedeno. Raba zemřel roku 1970 a je pohřben na hřbitově v Jeseníku. Marie se v 1951 provdala podruhé za již zmíněného Bohumíra Jaška z Tvarožné (cihlářský mistr), který byl 4 dny po svatbě nešťastnou náhodou postřelen 19.12. 1951 v 7.45 hod do hrudníku na honu v okolí Jeseníku a po 10 dnech zemřel v místní nemocnici. Je mi trošku záhadou, jak se Jašek z Tvarožné u Brna ocitl na honu zrovna v Jeseníku, kde žil bývalý manžel Marie. Nicméně krátce po smrti Jaška se Marie provdala za Josefa Báťka z Krakovce (pracoval v Sigmě Lutín), ale protože ten v roce 1973 zemřel na rakovinu, provdala se v roce 1974 počtvrté za vdovce Adolfa Navaru (1915 - 1997). Kromě prvního jsou všichni tři manželé Marie pochováni na hřbitově v Hněvotíně. Marie sice byla celkem čtyřikrát vdaná, ale nevím, jestli z některého manželství měla i děti.
Jméno Jana (IX-31) je společně se jménem jeho bratra Františka (IX-29) uvedeno na pomníku padlým v 1. sv. válce na návsi ve Hněvotíně. Jen nějak nechápu, proč jsou jejich jména vytesána takovým chaotickým stylem. Jan je sice napsán česky, ale s krátkým tvarem příjmení (Kuty), jeho bratr je uveden německy, ale s českým tvarem příjmení (Kuttý) - tedy až na to dvojité "T" - viz detail.
Tak vlastně zanikla tato větev, poněvadž Jindřich nemá žádného syna a v Hněvotíně t.č. již nikdo s příjmením Kutý nežije.

Ve Hněvotíně žili další příbuzní. V roce 1923 se sem přivdala Marie (X-70) Kutá *1901 z Laškova a jejím manželem byl dělník v Hněvotíně Josef Rozehnal z Vrbátek. Kromě nich se sem přestěhovala i její sestra Anna (provdaná za Františka Matala z Laškova) a v roce 1933 se jim v domě č. 129 narodila dcera Vlasta.