Nejspolehlivější je začít u personálních dokladů rodičů a prarodičů. Ty lze obvykle najít v rodinném archivu, protože za protektorátu bylo nutné prokazovat předky až do třetího pokolení. Většinou se jedná o křestní listy, oddací listy, případně o úmrtní listy. Pokud je nenajdeme, je třeba se obrátit na matriční oddělení příslušné obce či města, kde jsou uloženy matriky za posledních cca 100 let.

Z personálních údajů o rodičích a prarodičích vytvoříme genealogický základ rodové větve. Z něho se pak začne rozvíjet rodová linie vyjádřená vývodem přímé větve rodu. Je to vlastně přehled všech předků - rodičovských párů, kteří tvoří rodovou posloupnost jedné, tj. hlavní rodové linie.

Základním zdrojem jsou matriky narozených, oddaných a zemřelých. Tyto jsou uloženy (s výjimkou těch mladších jak 100 let) ve Státních oblastních archivech (SOA). Příslušný archiv, ve kterém začneme pátrat, je určen místem farnosti. V archivu si z katalogu vypíšeme inventární čísla matrik a indexů z těch míst, kde předkové v té době žili. Indexy obsahují seznam všech osob v matrice uvedených a pokud k příslušné matrice neexistuje index, pak nezbývá nic jiného, než matriku celou, stránku po stránce, prohlédnout. Dnes je obrovskou výhodou, že většina archivů v ČR má již všechny matriky digitalizovány a je tedy možné je zdarma prohlížet v pohodlí domova na internetu. Z matrik vypisujeme všechny osoby stejného příjmení, které by mohly přicházet v úvahu pro zařazení do rodové linie. Pokud se předkové stěhovali, budeme mnohdy muset hledat i v jiných matrikách, a to podle místa bydliště předka, resp. podle příslušnosti k faře.

Z matrik přehledně vypisujeme nejen personální data o narození, oddavkách a úmrtí, ale i další rodové údaje, zásadně si vypisujeme celé znění záznamu v matrice - později se to bude hodit. Personální data z matrik obsahují i údaje o tom, kdo byl kmotrem při křtu, kdo svědkem při oddavkách, v některých matrikách je uváděna i profese předka, jaké měl společenské postavení. Je nutné si uvědomit, že čím starší jsou matriky, tím méně údajů obsahují. Proto bude pro lepší vykreslení obrazu předka zapotřebí více poznatků obecných, z nichž bude možno porozumět vztahům v tehdejší společnosti, pochopit tehdejší životní styl. Je možné si ujasnit hospodářské poměry jednotlivců i rodin, charakter tehdejších politických proudů a jejich vlivy na společnost, jaké zásady panovaly ve společnosti apod. Jedině takové poznatky mohou sloužit jako podklad pro konstrukci jasného obrazu předka.